VOICES FROM THE CENTER
Central Europeans reflect on life before the fall of the Berlin Wall
Participants AboutPartners


Fedor Gál

Ale vše je spojeno s mou individuální zodpovědností

Praha, Česká Republika, 2009
PLAY AUDIO
Czech English

Fedor Gál, Sociolog, filmař, spisovatel, bývalý předseda Veřejnosti proti násilí

Prioritami VPN (politického hnutí založeného v listopadu 89 v Bratislavě, které hrálo ústřední roli v sametové revoluci) byly zrušení vedoucí úlohy Komunistické strany, svobodné volby, ekonomické reformy, návrh ústavy, privatizace a otevření se světu. To byla naše agenda. Nacionalisté na Slovensku, kteří obhájili odtržení Slovenska od ČR, jsou nyní u moci a nyní je tedy ta agenda v rukou jiných lidí. Poškodili Slovensko, neboť zastavili procesy, které byly životně důležité pro rozvoj země. Ale nacionalismus je standardním jevem ve všech středoevropských zemích. Je velmi přitažlivý pro postkomunistickou mentalitu.

Lidé mé generace byli stoprocentními amatéry v politice, byznysu, vědě. Naše vzdělání, zkušenosti, byly celý náš život  spojeny s uzavřenou společností. Byl jsem předsedou VPN v nejvyšší pozici a byl jsem úplným amatérem. Vyhráli jsme první svobodné volby a dělali první kroky v budování státu. Vytvořili jsme nový vzdělávací systém, novou vládu, nový způsob podnikání. Možná jsme udělali nějaké chyby, možná to bylo špatně, ale bylo to jasné, bylo to bez kalkulace, bez korupce, bez kompromisu. Bylo to velmi, velmi čisté. Mluvím o 6 – 8 měsících po revoluci, od listopadu do prvních voleb. Po volbách v červnu 90 jsme započali normální standardní proces vytváření politiky a samozřejmě to bylo spojeno s normální standardní korupcí. Ale to období předtím, to bylo něco jako zázrak.

Když jsem byl v politice, každý mě znal, protože jsem byl v televizi, rádiu, novinách. Můj judaismus  se postupně stával sociálním problémem. Byl jsem symbolem. Má rodina byla v posledním transportu Židů ze Slovenska ve druhé světové válce. Moje matka byla se mnou těhotná, když jsme v prosinci 44 dorazili do Terezína, já jsem se narodil v březnu. Matka nevěřila, že konec války byl koncem antisemitismu. Přála si, abychom se, já i můj bratr, integrovali. Nemluvila s námi o náboženství, o judaismu, o kořenech každodenního židovského života.


Od svého raného dětství si pamatuji, že někdy ve škole, jindy na ulici někdo řekl „ ty Žide!“ A já nerozuměl, co to je. Nerozuměl, jak k tomu přijdu, že jsem Žid, protože jsem nevěděl, co to znamená být Židem. Takže jsem se s antisemitismem setkal mnohokrát před rokem  1989 bez toho, abych věděl, co to znamená být Židem. O své židovské identitě jsem začal přemýšlet až po revoluci, jen tehdy jsem o tom mohl začít přemýšlet. Jsem příliš starý na to, abych se stal zbožným člověkem, ale rozumím, že jsem Žid. Rozumím, že je to část mé identity. Rozumím, která část mé identity to je. Je to na stejné úrovni jako se cítím být  Slovákem a jako se cítím být  Středoevropanem. Není to na vrcholu mé identity. Být Židem  ve střední Evropě není lehké. Antisemitismus stále existuje. Ale rozdíl mezi mou matkou a mnou je v tom, že ona nemluvila o tom, že je Židovka. Já o tom mluvím každý den, ve všech svých knihách, ve všech svých veřejných projevech, ve všech médiích. S přáteli i studenty. Ano, já jsem Žid.

Od revoluce je to pro mě úplně nový život. Úplně. Všechno je pro mě  nové. Všechno. Poprvé jsem vycestoval na západ, když mi bylo 45 let. Poprvé jsem začal komunikovat ve své profesi. Byl jsem sociolog, ale nikdy jsem neudělal osobní  kontakt se západními odborníky, se západními vědci. Po revoluci jsem poprvé mohl číst, co jsem chtěl, poprvé psát, o čem jsem chtěl, mluvit, o čem jsem chtěl. Ne jen se svou rodinou, ale i obecně. Když jsem napsal knihu, vydal jsem ji. Nebylo nutné nechat si ji schvalovat. Mým dětem se dostalo  vzdělání v dobrých školách. Dobrých školách. Takže můj život se totálně změnil. Totálně. Vše je v mých rukou. Všechny mé chyby. Všechna má nesprávná rozhodnutí. Vše je spojeno se mnou. Byl jsem majitelem vydavatelství a vydal jsem 12O knih. Moc dobrých knih, ale vydavatelství skončilo kvůli špatnému ekonomickému vedení. Ale to byla moje zodpovědnost, moje osobní zodpovědnost. Je tady řada, řada pozitivních změn. Existuje spousta chyb a špatných rozhodnutí v uplynulých dvaceti letech, ale vše je spojeno s mou individuální zodpovědností. To je svoboda. Jsem šťastný. Můj život není jednoduchý. Ale jsem šťastný.

Tento rozhovor se uskutečnil v angličtině
Foto: Janeil Engelstad

Previous interview
Next interview
·
Ideology Suppression Revolution Freedom Hope Values Identity